Přeskočit na hlavní obsah

Čtyři týdny světové války

Před čtyřmi týdny jsem otevřela počítač a zjistila, že je válka, protože na Ukrajinu vtrhla ruská vojska. Bylo mi hned jasné, že tato válka se nás bytostně dotkne a ano, blesklo mi hlavou, že to může být začátek války světové, už třetí v pořadí.

Během pár dnů se ukázalo, že to skutečně je světová válka, protože k mému překvapení a velké radosti se nám srozumitelný a civilizovaný svět ve velmi krátké době postavil za Ukrajinu a proti agresorovi. kterého odsoudil. Mimo Číny (a pár dalších zemí), o které samozřejmě nelze říct, že by nebyla civilizovaná, ale příliš srozumitelná pro nás není. A nejspíš ani sama pro sebe ne.

Den za dnem je čím dál zřejmější, že Rusko neválčí jen proti Ukrajině, ale proti celému světu. Je mu už všechno jedno, Rusko pochopilo, že se svým "nečestným a nesportovním" chováním vyloučilo ze společenství států, tvořených slušnými a mírumilovnými lidmi. A jako zlobivý chlapec ve třídě, napomenutý třídní učitelkou i ředitelem školy, jedná podle hesla "když nedokážu být nejlepší, budu alespoň nejhorší".

A přesně tak Rusko koná. Zabíjí děti, těhotné ženy, staré lidi i hrdiny, kteří za sebou mají pohnutý osud. Zabíjí táty od rodin a i mladé kluky, kteří by se teď na jaře měli vodit s holkou za ruku a hledat tu nejoschlejší mez.

Jsme ve světové válce, i když si to mnozí nechceme ještě připustit. Vždyť přece žádná světová válka vyhlášena nebyla!

Ale ona vyhlášena byla. Vyhlásili jsme ji my všichni, kdo s roztahovačností Ruska a agresivní invazí jeho vojáků na území svébytné Ukrajiny nesouhlasíme. Všichni lidé, kteří pomáhají penězi, dary či osobním nasazením. Vyhlásily ji Rusku všechny firmy, které se dokázaly vzdát části svých zisků, někdy nemalé, a zavedly proti Rusku ekonomické sankce. Proti Rusku stojí všechny státy evropského společenství, USA, Austrálie a mnoho a mnoho dalších států z celého světa. Všichni ti, kdo posílají Ukrajině jakoukoli pomoc. Humanitární, ale i zbraně. Zbraně, které mají zabránit tomu, aby té humanitární pomoci bylo zapotřebí.

Svět se navždy změnil a ještě se změní. Jako tomu je po každé velké válce. Ale teď v ní ještě jsme. Už ji cítíme, všechno je dražší a nejspíš ještě bude. Jako je tomu vždy ve válce. Proto prosím vydržme a dále podporujme Ukrajinu. Čím dřív Putin skončí nebo alespoň bude zpátky v Rusku, tím lépe pro nás všechny.

Ukrajina dnes bojuje za nás všechny. Naší podporou Ukrajiny bojujeme za Ukrajinu i za nás všechny. Věřím, že to nevzdáme a v této nevyhlášené světové válce zvítězí ti, kdož jsou pro demokratický a svobodomyslný svět, pro naši budoucnost.

Komentáře

Okomentovat

Děkuji vám za návštěvu i za vaše komentáře. Vave

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pohádkové vzorce

  Můj milý anděli, už dlouho mě něco trápí, nejde mi to z hlavy, nerozumím tomu. Prosím Tě, řekni mi jak je možné, že se najednou svět rozdvojil. Že má dvě podoby, že se rozdělil do dvou nohavic a že třeba s paní prodavačkou ze supermarketu žijeme každá v jiné nohavici, ačkoli právě teď stojí přede mnou a váží mi šunku. Když slyším, co říká, když slyším řidiče autobusu, souseda nebo čtu příspěvky a komentáře spousty lidí v diskuzích a na facebooku, tak se najednou před mnou rozprostírá úplně jiná realita. Pro mě neuvěřitelná, pro ně jediná existující. Jak jen je to možné? Vždyť jsme vyrůstali všichni na stejných pohádkách. Ať už to byly ty, které nám četla maminka a na které jsme se dívali v televizi, nebo ty nesmyslné, které nám vykládali ve škole. Chodili jsme přece všichni do kina na Vinnetoua a na Sedm statečných a opravdu se nepamatuju, že by někdo fandil banditům a zlodějům s úzkým knírkem a vázankou kolem krku, kteří vtrhli na území indiánů či...
2 komentáře
Celý článek

Anděl číslo 14

Jednoho dne mi začalo u plotu naproti mému křesílku něco chybět a to něco byl anděl. Hledala jsem ho na internetu, andělé jsou přece všude, a taky jsem ho tam našla. Jmenuje se Anděl číslo 14 a pochází z Atelieru Petrlenka. Anděl, který se narodil zjevně pro toto místo a pro mě. Kdysi jsem občas psávala Sally nebo prezidentovi. Pohříchu tomu socialistickému, ale jiný tehdy nebyl k mání, Ostatně, bylo to jen v duchu a určitě je to už dávno promlčeno. Mé dopisy bývaly dlouhé, spletité, s mnohými odbočkami a podrobnostmi, a psávala jsem je i několik dnů, dokud jsem se ze svých hříchů, nejistot, křivd, trápení a ústrků nevypsala. Později jsem stejně dlouze mluvila s tátou nebo s mou první fenkou Píďou, kteří mě neviditelně doprovázeli, kdykoli jsem je potřebovala. Až o hodně později jsem si uvědomila, že vlastně hovořím sama se sebou. Dělám to čím dál častěji. Možná je to tím, že můj čas je už svobodný. Možná je to zahradou, ve které často sedávám a vedu dialog sama se sebou i s okolním sv...
Celý článek

...a lůza pod platanem...

  …V mém okolí tu písničku znali všichni, měli jsme ji naposlouchanou z šumících magnetofonových pásků. V těch zhruba patnácti letech jsme asi nechápali přesně, co to znamená. Písnička prostě byla namířená proti komunistům, tak jsme to brali. Někomu se při poslechu možná promítal dav z francouzské revoluce, jinému revolucionáři z Velké říjnové revoluce, kterou spáchali v listopadu, někdo možná viděl před očima Moskevské procesy či procesy u nás po roce 1948. Každý si mohl (a dodnes může) textu najít potvrzení svého názoru, svého pohledu na svět, svého pohledu na právo, na spravedlnost, moudrost a svobodu. Ale myslím, že my všichni, kdo jsme si Kryla zpívali, jsme měli jasno. Věděli jsme, že u nás je kvůli komunistům útlak a že ten svobodný svět je za železnou oponou. Možná proto, že byl tak vzdálený a nedosažitelný, získali mnozí časem představu, že je to svět ideální, kde se jaksi všechno děje samo a kde se všichni budou mít skvěle. Všichni! Což je myšlenka sice zajímavá a lákavá,...
Okomentovat
Celý článek