Vrzavý nos

 Ležím, na rozdíl od včerejška je mi hůř, protože antibiotika současně se svou lepší stránkou ukazují i tu horší. Žbrundá ve mně a točí se mi hlava, tak jsem pod dekou a vrzavě dýchám. Je to... vrže to jako dřevěné dveře srubu na farmě v Americe. Určitě jsem přikrytá ručně šitou patchworkovou dekou, další nedokončená leží v košíku. Něco tence zapíská. No ano, na dece v košíku se uhnízdila kočka i s koťaty a ta teď mají hlad. Další zvuk. Venku se ozývají ptáci. Pohoda. Tinitus přihodí zvuk splavu a jsem v nirváně. Pak se rozkašlu a všechno se smaže.

Nevadí. Stačí chvilku počkat a je tu horký podvečer a stará rozvrzaná stodola...