Láska a nenávist

 Můj milý anděli, už několik dní cítím smutek. Na facebooku člověka, kterého vážím, jsem četla něco hrozného. A nejen to. Představ si, oni to lajkovali lidé, kterých si také vážím a mám je ráda. Na té zdi byly omezené komentáře, tak jsem svou připomínku napsala na jiné místo, ale ona úplně zapadla. Celou dobu přemýšlím, zda na to nemám radši zapomenout, ale ono to nejde. Tak se tu s tebou o to musím podělit, třeba se mi uleví.

Tak tedy, na té zdi bylo napsáno velkými písmeny a v barvě Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí! Chápeš to, milý anděli? Opravdu tam stála taková hrůza. 

Napsala jsem k tomu někam, kde to bylo povoleno:

Když to nejde tam, musím tady. Já si prosím nepřeju, aby Praha zvítězila nad naší vsí ve 2. kole. U nás zvítězil sice těsně Babiš, ale v součtu ho demokratičtí kandidáti zcela převálcovali. A protože ve 2. kole u nás vyhraje Pavel, pak by v Praze musel vyhrát Babiš, a to si nikdo z nás jistě nepřeje. Ten výkřik je sice vtipný, ale jen na první dobrou. Říkám já, která jsem žila v Praze víc než půlku svého života. Všichni na vsi fakt nejsou Babišovci.

Ale pořád musím myslet na to, že jsem to napsala špatně. Že jsem to celé ohladila, abych se nedotkla těch lidí, kteří jsou vzdělaní, chytří, pracovití a kteří něco dokázali, jsou veřejně známí. Že jsem udělala zase to, čemu jsem se jako odmítané dítě naučila už jako malá. Dělat věci tak, abych neztratila přízeň.

Můj milý anděli, je mi to líto. Ty moc dobře víš, co jsem chtěla a měla ve skutečnosti napsat. Ten začátek by klidně mohl být stejný, ale pak, pak to musí být všechno jinak.

Když to nejde tam, musím tady. Já si prosím nepřeju, aby Praha zvítězila nad naší vsí ve 2. kole. U nás zvítězil sice těsně Babiš, ale v součtu ho demokratičtí kandidáti zcela převálcovali. A protože ve 2. kole u nás vyhraje Pavel, pak by v Praze musel vyhrát Babiš, a to si nikdo z nás jistě nepřeje. 

A ještě si také prosím nepřeju, aby takové hrozné věci kolovaly, nepřeju si, aby kdy byly napsány. Ze vsi téměř všichni pocházíme, naši předci se narodili a žili na vsi. A stále zde žijí lidé, kteří jsou stejně plni lásky, jako jsou jí plni lidé všude, nejen v Praze. A žijí zde stejně nenávistní lidé jací žijí v Praze i jinde.

A prosím vás, když už budete mluvit o vítězství, tak ne nad lidmi, ale mluvme o vítězství generála Pavla ve volbách. 

Nad lidmi se zvítězit nedá a ani se to dělat nemá, protože to je pak válka mezi lidmi, zvítězit může jen a pouze kandidát nad kandidátem,

Jen se děsím, aby si to nepřečetli někdo u nás ve vsi, aby si to nepřečetli lidé na vsích a nerozhodli se, že tedy když o ně Praha nestojí, tak k volbám nepůjdou.

Žila jsem 20 let na malém městě, potom víc než 35 let v Praze a teď bydlím v úplně malé vsi. Ale povím vám, lidé jsou všude úplně stejní. Tady na venkově je to někdy složitější, protože lidé zde žijí pomaleji a jsou více spojeni s přírodou, počasím, půdou. Ale že by zde byli lidé nenávistní, to opravdu ne.