aby se zavděčil všem. Říká jedno moudré přísloví a ty sám víš nejlépe, můj milý anděli, že je to pravda. A vůbec ani nemusí jít o lidi.
Když se u bytovky v druhé polovině července objevila Amálka a vzápětí se zabydlela na naší zahradě, urazilo to majestát Číčáků, jak hromadně říkám "královskému páru", tedy Mášenkovi a Malé. Začali sabotovat pravidelné do té doby pravidelné docházení na jídlo, dělali ofuky s tanečky a zahradou spíš jen procházeli. Občas to vypadalo, že se vše obrací k lepšímu, ale pak jsem zase viděla, jak Amálku obcházejí štítivě velikým obloukem, případně na ni Malá syčí.
A když teď Amálka onemocněla a já ji odnesla k nám domů, netrvalo ani den, a oba Číčáci se opět začali rozvalovat po křesílkách, mezi trvalkami, pod keři, a jejich docházka na jídlo se náramně zlepšila. Opět předvádějí své tanečky na kočičím krmítku a nechávají se hladit. Jejich dočasně vychýlený svět se vrátil na své místo.
Zatímco domácí Rozárce se právě vychýlil. Teď je to ona, která je uražená, zhrzená, naštvaná a zrazená, protože TO, co cítila v posledních dnech z koupelny, se najednou objevilo v JEJÍM domově. A navíc TO projevuje zájem o sblížení, chodí jejími cestičkami a do mističky určitě dostává něco onačejšího.
Kdybych dala na jednu či druhou (rozuměj vnitřní či venkovní) stranu, na její mínění, byla by Amálka na světě nadbytečná. Ale protože zjevně spadla odkudsi z nebe, stejně jako kdysi Rozárka, tak určitě nadbytečná není. A i když jsem se někdy na jaře rozhodla, že Rozárka je moje poslední domácí kočenka, protože až jednou nebude, budou mi stačit na péči a pro radost moje venkovky, tak jsem k další domácí kočce byla přistrčena hned dvakrát. Jednou zjevením se Amálky, podruhé jejím onemocněním.
Tak jo. Sice jsem dříve uvažovala nad kocourkem, když už tedy, nejlépe zrzavém, osud mi přistrčil do cesty další želvinku, Leží teď na metr ode mě a spí. A Rozárka? Ta je jako vždy večer u pánečka a když jsem tam nakoukla, nastrčila mi k pohlazení bříško. Tak je to snad na dobré cestě, milý anděli, alespoň doufám.
Ale pro jistotu prosím, přimluv se tam někde nahoře za nás. Abychom to všichni zvládli a abych se nakonec přece jen zavděčila všem.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji vám za návštěvu i za vaše komentáře. Vave