Na konci prázdnin

Ješ​tě se raduju z léta 

ještě ráda sedím na zahradě se šitím v ruce

ještě můžu spát s okny dokořán 

Ale někde v hloubi sebe toužím 

aby už se ztišila hladina létem rozbouřená 

aby slunce ráno řeklo, že ještě můžu spát 

aby zahrada začala být malátná 

Tehdy je nejkrásnější 

(ostatně jako vždy)

a voní syrově

Ještě pohupuju bosou nohou na lavičce a včely bzučí

Možná to jsou vosy

co nám snědly hrozny a já jsem je nezaháněla 

Ještě mají růže plno poupat 

ještě je čas motýlí

a mě to už táhne ke klidu

Ve kterém 

(vím to jistě)

budu toužit

Ve kterém

budu smutnit za létem