Přeskočit na hlavní obsah

Kousavá

 Je zima a tak si spolu můžeme povídat doma, můj milý anděli. Ne že by to bylo bezpodmínečně nutné, dokážu s tebou mluvit kdekoli, ale ráda se dívám na tvůj úsměv, na tvůj výraz. Když se v myšlenkách příliš rozletím, když mám na něco příliš neomylný názor, čtu v něm pobavenou otázku "vážně? a jak to víš?" a to mě občas dokáže vrátit se zpátky na zem. Ale o tom jsem dnes psát nechtěla.

Já vím, že to víš, ale mám potřebu ti to říct celé. Máme tu těsně před volbou prezidenta a je to důležitější, než kdy před tím. Kvůli bodu návratu; mám obavy, že je nepříjemně blízko a že je bezpodmínečně nutné co nejdříve vracet myšlení a jednání lidí ke skutečné politické kultuře. Toho prezidenta si volíme my lidé přímo. Kdysi jsem byla tak hloupá, že jsem to vítala. Myslela jsem, že tento akt přiblíží politiku lidem, ale bohužel volba prezidenta vtahuje lidi do politických špinavostí a to je moc smutné. Navíc dělá z kandidátů hokynáře, kteří se vychvalují jako prodejci na tržišti, vyvolávají bezobsažná hesla a opakují fráze, které si na začátku zvolili, bez ohledu na vývoj situace.

A to vyhmátl tým Andreje Babiše ze všech nejlépe. Ty to víš, milý anděli, ale musím si povzdechnout, že Andrej Babiš je gauner a je také nesmírně bohatý. Ono to vždycky spolu nutně nemusí souviset, ale u něj se nemohu zbavit dojmu, že bez toho prvního by nebylo to druhé. Ale k věci. Babiš nechodil celou dobu do diskuzí, a to je od něj jak zbabělé i vychytralé. Dokud bylo v diskuzi více kandidátů, tak to tolik nevadilo, ale včera se stalo, co se stát vůbec nemělo. co neměli připustit ti dva kandidáti, kteří jediní ze všech pro mě přicházeli do úvahy. Měli se domluvit a říct, že bez Babiše do debaty nejdou. Protože, jak je známo, když se dva perou, třetí se směje. Jenže holt Babiš má mnohem lepší poradce. A docela by mě zajímalo, jak je platí, to jen tak mimochodem.

Včera tedy proti sobě stanuli paní Nerudová a generál Pavel. Nerudová v posledních dnech ztrácí glanc a včera tomu bohužel nasadila korunu. Říkám bohužel, protože jsem si v duchu hodila korunou, tou jinou, jasně, a bylo to trochu na sílu, a rozhodla jsem se, že v prvním kole budu volit ji. Jenže tento poslední týden jsem začala silně váhat, protože nůžky mezi tím, co Nerudová hlásá, a tím, jak se skutečně chová, jsou čím dál víc rozevřeny. A pak, vždyť ona neumí dobře česky. Vysokoškolská kantorka! Já vím, je to ekonomka, ale to ji přece vůbec neomlouvá.

A včera definitivně prokázala, že není dáma. Protože pravá dáma je noblesní a dokáže přijímat i dávat dárky. Jenže Nerudová, ne flanelová košile, se včera (opět) ukázala jako kousavá ženská, navíc opět s neznalostí věci. Z flanelu se šijí věci i pro miminka, paní Nerudová, jenže vy jste se projevila jako štěkna a dárek od generála Pavla jste pošpinila. To by pravá dáma nikdy neudělala. Pravá dáma by dárek přijala s humorem, s nějakou vtipnou odlehčující poznámkou.

A paní Nerudová, kdo vám poradil doprovodit čokoládu jedovatými slovy? Věnovat někomu čokoládu na nervy, to je také urážka, víte? Tady jste ztratila další body, kdežto Pavel je získal, protože při přebírání vašeho dárku projevil duchapřítomnost, nadhled i smysl pro humor.

Jestli je manželka prezidenta brána jako první dáma, pak prezidentka musí být grande dame, velká dáma. Protože pak teprve je výhodné a přínosné to, že prezidentem je žena. A to vy bohužel nejste.

Ještě si počkám na dnešní večerní debatu, kde bude konečně i Babiš. Ale ty víš, milý anděli, že ve skutečnosti je asi už rozhodnuto. Některé věci prostě nedokážu překousnout. Nerudová bohužel není pevná v kramflecích a stále opakuje to samé bez ohledu na situaci. Není sama za sebe a je to čím dál víc vidět.

Jo, a anděli! Ty přece víš kde co, tak kdyby někde obíhala petice za zrušení přímé volby prezidenta, dej mi vědět, prosím. Mileráda ji podepíšu.

Komentáře

  1. Anonymní12.1.23

    Milá Alenko, také bych tu petici za zrušení přímé volby prezidenta podepsala. Po těch letech v totalitě, ještě nejsme na svobodné volby zralí:-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, bohužel. Ono je navíc únavné žít prakticky neustále v nějaké předvolební kampani, nějaké volby jsou tu téměř každý rok.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji vám za návštěvu i za vaše komentáře. Vave

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nejnudnější obchoďák

 Můj milý anděli, dnes mám pocit, že jsem taky skoro něco jako anděl. No posuď sám. Přes včerejší burčákový exces jsem se rozhodla nevzít slovo zpět a vyrazila jsem s Vaškem na dávno slibovaný „výlet“ do nového, údajně největšího autobazaru široko daleko. Není to daleko od nás, o to ale nejde. Hloubku mé lásky a oddanosti k manželovi může pochopit a docenit jen ten, kdo podobně jako já rozeznává auta výhradně podle barvy a dělí je maximálně na osobáky a náklaďáky. Když jsme pro mě před víc než třemi desítkami let kupovali první, samozřejmě ojeté auto, jediný můj požadavek byl, aby bylo červené a mělo rádio. Ten první požadavek byl myslím důsledkem příběhů o Krtečkovi, které jsem sledovala v dětství, ten druhý pak výrazem mé zastydlé pubertální touhy žít západním způsobem života. Když jsme kupovali naše poslední auto, chtěla jsem hlavně, aby jezdilo, a mým tajným snem byla automatická převodovka, protože v mém drahém Gécovi šla špatně zpátečka a já měla potíž...

"Nečekaným vítězem povodní je ministr Válek"

  Ano, takto hloupě nazval svůj komentář na Seznamu Martin Caban. Jako by snad povodně byly politickým kolbištěm, jako by snad povodně byly zbraní, kterou lze bojovat a s její pomocí v politickém souboji zvítězit.  Když jsem si titulek přečetla, neudělalo se mi dobře, všechno se ve mně sevřelo. Zase jsem byla zpátky v časech, kdy jsem denně slýchala o třídním boji a vítězství pracujícího lidu, o vítězství dobra, rozuměj socialismu po celém svět. O vítězství dobra, v jehož jméně byli lidé trestání, zavíráni a zabíjeni. Ne, samozřejmě, tak daleko to dnes nejde. Ale musím myslet na to, že slova vždy připravovala půdu pro činy  a ta slova jsou na naší politické scéně čím dál častěji militantní a ještě militantnější. Bojujeme za vás, zaznívá prostorem, porazíme je, zvítězíme, zatrhneme jim to, nandáme jim to... Kdy a proč se začala taková slova zase objevovat? Od koho? V roce 1989 skončila totalita a prostor dostala demokracie. Demokracie, která podle mě neznamená, že všichni ...

Chyby dělají člověka

 Můj milý anděli, naposledy jsem naše rozmlouvání zapsala ještě předtím, než jsem tě na zimu uklidila domů. A protože letos jaro letos začalo přicházet hodně brzy, tak už jsi od půlky února zpátky na svém místě. A jako každý rok máš nové vlasy z ovčích česanců. Ale ono je jedno, kde vlastně zrovna jsi, protože já s tebou rozmlouvám denně. A občas si i říkám, že tohle určitě musím zapsat. Pro sebe, abych to nezapomněla, a možná i pro někoho jiného. Jenže s tím je potíž, protože čím jsem starší, tím silnější mám pocit, že lidské zkušenosti jsou nepřenositelné a že je troufalost s těmi vlastními lidi zatěžovat. Ale tohle téma mi leží v hlavě několik měsíců a zrovna před pár dny jsem ho potkala na facebooku, tak si říkám, že bych to naše rozmlouvání tentokrát zapsat mohla. To o chybách. Chyby jsou něco, co nám dokáže hodně komplikovat život. Tím, že je děláme, samozřejmě, ale ještě mnohem víc tím, jak se k nim stavíme, jak je nepřijímáme, jak se jich bojíme. Přitom chyby jsou něco, co ...