Vzpoura seniorů
Nebo tak volí kvůli tomu, že okolní svět je v jejich pozdní fázi života příliš rychlý a nesrozumitelný, hudba je divná, herci mizerní a ty filmy? Panečku, za našich mladých let, to se točily komedie! Teď je každou chvíli všechno jinak, třeba jen v obchodě je co chvíli nějaká nová značka a ceny se mění přímo divoce. Dřív bylo pět deka kafe za 8 Kč, pak tedy skokově zdražili na 12 Kč, ale potom to vydrželo celé roky. Zato teď? A může za to vláda!
Je možné, že se senioři zlobí na to, že místo klidu na stará kolena tu najednou máme covid se všemi nepříjemnostmi a bolestmi, které přinesl. Tolik lidí zemřelo. A pak hned válka kousek od nás, zase další strach a obavy. A agresorem je prý ten, kdo byl přece naším Osvoboditelem, jak jsme se celou dobu učili a oslavovali. Ten, kdo přinesl nejvíc obětí a bez kterého bychom dnes mluvili německy. A najednou je to prý všechno jinak. Říkají v České televizi a Českém rozhlase, ale kdo jim to má věřit?
Když přece v těch mailech, co mi posílají kamarádi a kamarádky, jsou úplně jiné informace. Pravdivé, pěkně barevně a tučným písmem je to tam všechno napsáno a vysvětleno. Žádné dlouhé řeči a grafy a tabulky, kterým stejně nikdo nerozumí, to je jen takové šméčko na lidi, protože ONI nás chtějí oblbnout. Mě a všechny obyčejné lidi. Přitom to je všechno jednoduché, ti skvělí politici z opozice nám to vysvětlili. Přidají nám na důchodu a do důchodu se půjde dřív. Zruší se ČT a ČRO a armáda a vystoupí se z EU a z NATO a peněz bude na všechno dost. Jen je musíme zvolit.
A tak se ti „obyčejní“ lidé bouří a 7 seniorů z deseti se chystá volit opozici. Co na tom, že tím se bouří proti dobré budoucnosti svých dětí, vnoučat i pravnoučat. Co na tom, že se bouří i proti své vlastní dobré budoucnosti, hlavně že je u srdce hřeje slib, že se budou mít mnohem lépe a že toho tolik tolik dobrého dostanou zdarma. To prostě chtějí – za každou cenu.
Moje 94 letá mamka se rozhodla, že to ve svém věku nemá za potřebí, když ji nechávám bydlet jen za poplatky a bez přirážky (přece nebudu chcít po mamce peníze z nájmu ) a zvolila cestu trnitou a fialovou, překvapila mne...myslela jsme si,že už se na to ve svém věku "vykašle", ale okomentovala to slovy- nevím, jak dlouho tu ještě budu...možná ty prožitky z útěku ze Sudet,sirotčinec,když rodiče v roce 1941 a1942 zemřeli..protloukání se po válce, únor 1948, následně já a 4 měsíce po mně,srpen 1968..1970 rakovina, domluva s tou nemocí,že by mne chtěla vidět jít do první třídy, pak vychodit základku,přijímačky,taneční,maturita, svatba (rozvod vidět nechtěla,ale respektovala), pak moje 30 a 40 , smrt manžela-mého otce, mých 50..covid....a příchod chlapa s kytkou,kterej jí řekl,že se jí přišel představit a že mne má rád..to mi pak řekla,že teď už může v klidu odejít...ale myslím, že je ještě zvědavá,kam to tady povede...říká,že už je tu dlouho klid a lidi by potřebovali dostat lekci, aby si vzpomněli na pokoru a radovali se z maličkostí a pochopili, že nic není zadarmo...a dodala, že lidi sice můžou zestárnout, ale neměli by zblbnout.
OdpovědětVymazatsharka.68