rozhovory s andělem

 Můj milý anděli, když jsem před pár dny psala o tom, že není prezident jako prezident, tak jsem opravdu nečekala, že ten náš stávající, který bohužel bude skoro ještě rok strašit na Hradě, mě dokáže ještě něčím zaskočit. Tak nějak jsem si myslela, že když místo pokání za svůj obdiv k Putinovi podal žalobu na senát kvůli údajnému pokusu o puč, aby jako vždy od svého chování odvedl pozornost, bude od něj na chvilku klid. A ono ne. Opravdu si nejsem jistá, zda v tuto chvíli převažuje jeho ješitnost a naprosté pohrdání danými pravidly a právem jako takovým, nebo zda už má chvílemi navrch ztráta jeho mentálních schopností, ale v zásadě je to jedno. Tzv. Hrad se za Zemanova působení stal místem působení Nedotknutelných a zřejmě tomu tak bude až do 8. března 2023, nebudou-li boží mlejny mínit jinak. Pro nás Zemanova poslední svévole budiž mementem. Stále je otevřená možnost, že by jednoho bezcharakterního člověka mohl ve funkci prezidenta vystřídat další bezzásadový člověk. Takový, které...

  V posledních letech u nás mnoho lidí došlo k závěru, že prezident je tu jen k tomu, aby byl někdo na známkách (ale prosím vás, tu známku se Zemanem nechci, slýchám často na poště), aby měl kdo rozdat státní ocenění oblíbeným umělcům a aby někdo mohl podle své libovůle jmenovat či nejmenovat vládu a tento akt navíc co nejvíc protahovat, aby si to pořádně užil. Případně aby škodil jiným způsobem. Rezignovali jsme pod tíhou reality posledních let na důstojnost této funkce, na její inspirativnost, vizionářský, filosofický a morální přesah, na to, že tato funkce má být vykonávána v souladu s právem i na prostou lidskost a slušnost toho, kdo tuto nejvyšší úřednickou funkci v našem státě zastává. Přesněji řečeno na to vše jsme museli od dob Václava Havla rezignovat. Teď se stala Ukrajina a náš současný prezident, stejně jako při všech ostatních krizových událostech, drží bobříka mlčení a dodržuje zákaz vycházení, který mu zřejmě nařídil Hrad, to tajemné a nepřátelské zvíře, které okupov...

Před čtyřmi týdny jsem otevřela počítač a zjistila, že je válka, protože na Ukrajinu vtrhla ruská vojska. Bylo mi hned jasné, že tato válka se nás bytostně dotkne a ano, blesklo mi hlavou, že to může být začátek války světové, už třetí v pořadí. Během pár dnů se ukázalo, že to skutečně je světová válka, protože k mému překvapení a velké radosti se nám srozumitelný a civilizovaný svět ve velmi krátké době postavil za Ukrajinu a proti agresorovi. kterého odsoudil. Mimo Číny (a pár dalších zemí), o které samozřejmě nelze říct, že by nebyla civilizovaná, ale příliš srozumitelná pro nás není. A nejspíš ani sama pro sebe ne. Den za dnem je čím dál zřejmější, že Rusko neválčí jen proti Ukrajině, ale proti celému světu. Je mu už všechno jedno, Rusko pochopilo, že se svým "nečestným a nesportovním" chováním vyloučilo ze společenství států, tvořených slušnými a mírumilovnými lidmi. A jako zlobivý chlapec ve třídě, napomenutý třídní učitelkou i ředitelem školy, jedná podle hesla "k...

  Můj milý anděli, dnes se na tebe obracím s těžkým srdcem. Už dva dny se pokouším sobě i druhým osvětlit jednu záležitost a ráda bych věděla, jak to vlastně je. Mám v zahraničí přítele, vrstevníka. Je to duchovní člověk a učitel, skvělý muzikant a pro mě to byl člověk velice inspirativní, láskou naplněný. Teď jsem u něj na fb zdi narazila na kratičké video. Dva malí hošíci se na sebe mračí, čela opřená o sebe, pak se na sebe usmějí a obejmou se. Hezké video, chce se říct, ale... ale jeden ten hošík má na tváři nakreslenou  ruskou   a ten druhý ukrajinskou  vlajku. Pro jistotu jsou tyto vlajky ještě zopakované dole a mezi nimi je srdce ovázané stuhou. Video nedoprovází žádný text, jen hudba. Musela jsem se zeptat (pomocí překladače, kdybych se cizí jazyky učila, nemusela jsem... to dělat), zda ten ruský hošík už vrátil všechny ukradené hračky a nahradil ty rozbité. A jak se to s mrtvými příbuznými toho ukrajinského chlapce, kdo je nahradí? Rozvinula se z toho dl...

 Měla jsem tu na část jarních prázdnin vnoučata a pak jsem se pustila do šití polštářků pro malé uprchlíky z Ukrajiny. Šiju jich šest a stále ještě nejsou hotové, i když už chybí jen málo. Topy mám ušité i proquiltované a jako vždycky se mi moc nechce do dodělávek, do ušití celého polštářku. A tak prokrastinuju u počítače i na zahradě a pouštím se teď do psaní, které jsem kvůli šití odložila. V pátek jsem byla s vnoučaty v Nymburce. Hodně času jsme strávili na špičce hráze u přístaviště. Děti sbíraly mušle a já jsem seděla na kameni a vnímala vůni a sílu vody. Pak jsme přešli kousek dál, k jiné vodě, kde bývají na břehu kačenky a nutrie. Potkali jsme tam skupinu mladých žen s dětmi. Zaslechla jsem něco jako ruštinu, možná to i ruština byla. I když je pro mě obtížné oslovovat cizí lidi, nemohla jsem jinak, než jít blíž a zeptat se jedné z žen, zda jsou z Ukrajiny. Kývla, že ano. V tu chvíli jsem zapomněla všech asi tak pět  ruských  slov, které si možná ještě pamatuju ze š...

Je to už pár let zpátky, tak ani přesně nevím, jak a kde ke mně Eliška přišla. Každopádně jsem se jednoho dnes ocitla snad v Dejvicích v bytě, který vyklízela před stěhováním. A v něm bylo plno krabic s látkami, které mi nezištně nabídla pro šití dek z lásky i na mé art quilty. Od té doby se zájmem sledujeme přes fb své zahrady i další aktivity. I když jsme měly odlišné názory na covid a dění kolem něj, uchovaly jsme si vzájemný respekt a já jsem za to ráda. Eliška má cit pro zahrady a je to skvělá ženská. V současnosti bydlí se svou sestrou a se svou více než stoletou maminkou v jednom domě a postupně si zrekonstruovala vlastní byt. Už byl téměř hotový, když přišel Putinův útok na Ukrajinu. Eliška ve svém novém bytě nabídla ubytování ženě z Ukrajiny, která je přes sňatek spřízněná s Eliščinou širší rodinou a která uprchla před válkou ze své vlasti se dvěma holčičkami. Pak se podařilo dostat za hranice i její sestru se dvěma syny, a také matku obou žen, babičku dětí. Dohromady sedm lid...

Ani se nepamatuju, kdy jsem cítila takovou hrdost na nás Čechy i na naše politiky. Tedy na většinu z nich. Ano, když se na jaře 2020 šily masově roušky, tak to byl také skvělý pocit a hrdost na všechny ty šikovné švadlenky. Ovšem co předváděl náš premiér, kterému nepřišli ti, kteří přijít měli, přestože on tak makal a makal a trojjediný Havlíček taky, to byl obraz bídy a utrpení.  Vůbec si nedovedu představit, co by se dělo, kdyby v okamžiku napadení Ukrajiny Putinem byl Babiš ještě premiérem. Vlastně si to představit dovedu. Motýle a sysle by lítali vzduchem a nakonec bychom se dozvěděli, že za všechno může Kalousek a Piráti. Petr Fiala mě mile překvapil už ve volební kampani a po vítězství  koalice Spolu a PirStan  ve volbách do poslanecké sněmovny to několikrát zopakoval. Líbí se mi, jak vystupuje v rámci Evropské unie. Bez hysterických výkřiků, nepodložených fakty či přímo v rozporu s nimi, dokázal, že hlasu České republiky ostatní evropské země nejen naslouchaly, ale...